Augmentace prsou vlastním tukem je unikátní novinkou poslední doby. Jedná se o metodu, kdy se přenáší vlastní tuková tkáň z odběrového místa do místa aplikace, tedy do prsou. Zajímavá je tím, že provádíme zvětšení objemu bez použití implantátů, čímž odpadají dlouhodobé problémy s nimi spojené.

Častou otázkou je, kolik tuku po přenosu vlastně zůstane

Přenesený objem tkáně těsně po aplikaci obsahuje kromě tukových buněk také tkáňovou drť a infiltrační tekutinu s krví. Tento objem se vstřebává těsně po aplikaci po několika dnech. Přežití buněk po přenosu je závislé na tom, jak rozsáhlé je zpočátku zajištění výživy buňkám z okolního tkáňového moku v místě aplikace. Současně dochází ke zvýšení prokrvení a růstu nových cév, které zajistí trvalé přežití buněk. Než k tomu dojde, část přenesených tukových buněk odumře. Buňky, které tuto fázi přežijí, přetrvají již trvale. K ustálení těchto objemových změn dochází po 3-4 měsících.

Vzhledem k popsanému poklesu objemu se při přenosu většinou aplikuje větší objem tak, aby bylo dosaženo požadovaného efektu. Vstřebávání je však nepředvídatelné, proto je vhodné přenos po ustálení změn zopakovat. Zkušenosti ukazují, že alespoň jedno doplnění je vhodné u téměř každého většího přenosu tukové tkáně.

Objem se může měnit při změnách hmotnosti, protože buňky si zachovávají své vlastnosti tak, jako měly v místě odběru, tedy se plní i vyprazdňují tukem. Je třeba si uvědomit, že nejde jen o změnu ve smyslu úbytku, ale i příbytku objemu, a to nerovnoměrně! Tedy v místě aplikace se může při zvýšení objemu objevit nerovnost.

Vzhledem k přenosu biologické tkáně, která vyžaduje výživu, vstupuje do procesu výrazným dílem také samotné tělo a biologické procesy v těle pacienta. Tyto nelze nijak kontrolovat a odhadnout jeho reakci. Proto je vlastní výsledek výraznou měrou mimo kontrolu lékaře. Zhoršení podmínek pro přežití buněk způsobuje kouření!